Ujasněme si to hned na začátku, dříve než tuk odsoudíte a přestanete dál číst 🙂 Rozhodně NEMUSÍME!

Tuky (neboli lipidy) patří spolu se sacharidy a bílkovinami mezi základní makroživiny. Mají nejvyšší energetickou hodnotu – 1g tuku v sobě skrývá 38kJ, kdežto 1g bílkovin či sacharidů pouze 17kJ. Slouží tedy jako velice důležitý zdroj energie. Dále tuk funguje jako mechanická ochrana orgánů, jako zdroj mastných kyselin, je nepostradatelný pro tvorbu steroidních hormonů, důležitá je rovněž jeho role při využívání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K).

Denní energetický příjem tuků by neměl přesáhnout 30-35%. V případně redukčních diet je vhodné množství tuku omezit. Neznamená to však jejich úplné vyloučení. Vyhlášení hesla „TUK JE NEPŘÍTEL!“ je holý nesmysl. V případě nedostatku tuku se mohou objevit zdravotní komplikace jako je avitaminóza. Rovněž se organismus zbytečně vyčerpává složitou přeměnou monosacharidů na triacylglyceroly (základní složka tuků), ale o tom zase jindy.

Abychom tuky jen nechválili, pojďme si říct, co se děje při zvýšeném příjmu tuků.

Pokud organismus přijímá více energie než dokáže spotřebovat, ukládá si ji ve formě tuku a my přibíráme. Nadmíra nezdravého tuku ve stravě způsobuje zvýšení hladiny LDL – „zlého“ cholesterolu a s tím související zdravotní rizika jako např. zvýšené riziko některých typů nádorových onemocnění, hormonální dysbalance organismu, onemocnění srdce a cév. Zkrátka civilizační choroby, které jsou v oblasti zdravotnictví největším strašákem moderní doby.

Co je však ještě důležitější než poměr přijatých tuků, bílkovin a sacharidů, je samotný typ mastných kyselin. Dvě třetiny přijímaných tuků by měly tvořit ty s obsahem polynenasycených a mononenasycených mastných kyselin. Kde je najít? Především v kvalitních rostlinných olejích (např. řepkový, olivový, slunečnicový, v oříškách, avokádu, olejnatých semenech a v rybách, jako je losos, makrela či sardinka. Pozor ovšem na všechny ztužené rostlinné tuky (především palmový a kokosový). Tak zvané „špatné“ tuky, tedy ty s obsahem nasycených mastných kyselin, najdeme v másle, sádle, tučném mase, uzeninách, dortech, zákuscích a pečivu. Měly by tvořit maximálně jednu třetinu ze všech přijatých tuků denně.

Co říci závěrem? Zkuste se zaměřit na zvýšení konzumace nenasycených mastných kyselin oproti těm nasyceným. Nenasycené totiž přispívají ke snižování hladiny cholesterolu v krvi a blahodárně působí na cévní systém. Spousta z nich je rovněž esenciální, tedy ty, které si organismus nedokáže sám vyrobit a musí je přijímat v potravě. Dávejte si pozor na „skryté“ tuky, tvořené především nasycenými mastnými kyselinami vyskytujícími se v různých zákuscích, polevách, polotovarech, nekvalitních čokoládách a dalších sladkostech.

Latest posts by Zuzka Kubicová (see all)
Kategorie: strava

0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *