Sodík patří mezi makroelementy, což znamená, že ho potřebujeme denně více než 100 mg (přesnou denní dávku si řekneme později). Sodík je v těle ve velkém množství. Hlavní část se nachází v mimobuněčných tekutinách a zhruba třetina je přítomna v kostech. Funkce sodíku úzce souvisí s funkcí draslíku.
Seznamte se, sodík
Sodík je důležitý pro celkovou stabilitu vnitřního prostředí našeho těla. Zajišťuje nám totiž udržení acidobazické rovnováhy (= poměr mezi kyselými a zásaditými látkami v organismu), ovlivňuje osmotický tlak tekutin a objem krevní plazmy. Sodík má dále vliv na činnost ledvin a tím pádem i na vodní rovnováhu našeho těla.
Neméně důležitou úlohu má sodík při přenosu nervového vzruchu, a tedy šíření signálu po našem těle. Sodík je dále potřebný pro růst, pomáhá proti svalovým křečím a podporuje trávení.
Sůl nad zlato?
Asi tušíte, že hlavním zdrojem sodíku v naší stravě je kuchyňská sůl. Její chemický název je chlorid sodný a skládá se tedy ze dvou prvků – sodíku a chloru. Doporučená dávka sodíku a soli se v posledních letech snižuje, jelikož je s jeho nadbytkem ve stravě problém.
Denní doporučené množství sodíku se tak pohybuje okolo 2300 mg, což odpovídá zhruba 6 g kuchyňské soli. Skutečný příjem soli je však ve vyspělých zemích mnohem vyšší, v České republice dosahuje bez problému 12 g. Solení se tak obecně doporučuje snižovat.
Další související články “21 doplňků pro ženy” najdete na kruhový.cz
Lehce vyšší potřebu sodíku mohou mít aktivní sportovci, u kterých dochází z důvodu fyzické aktivity k vyšším ztrátám sodíku pocením. Sodík je tak součástí i některých sportovních nápojů, které díky jeho obsahu pomáhají zabránit dehydrataci.
Zdroje sodíku
Víme tedy, že se nám sodík do těla dostává především z kuchyňské soli. Sůl a sodík však nepřijímáme jen v podobě kuchyňské soli, kterou si sami vědomě do jídla přidáme. Nachází se totiž ve velkém množství běžně konzumovaných potravin jako jsou uzeniny, sýry, různé chipsy, instantní polévky a jiné vysoce průmyslově zpracované potraviny. Co bychom možná nečekali je, že velké množství soli obsahuje také pečivo.
V menších množstvích se sodík přirozeně vyskytuje v mase, rybách, mléčných výrobcích i v některé zelenině (kapustě, brokolici).
Mezi potraviny s velmi nízkým obsahem sodíku patří ovoce, většina zeleniny, brambory, těstoviny, rýže nebo ovesné vločky.
Mnohem častější je nadbytek sodíku
Jak lze vidět z předchozího výčtu potravin, sodík na nás číhá téměř na každém rohu! To, že by u někoho nastal nedostatek sodíku je tedy opravdu velmi nepravděpodobné a prakticky k tomu nedochází. Může se však objevit při dlouhotrvajících průjmech nebo velkých ztrátách potem.
Pokud se nedostatek sodíku u člověka vyskytne, způsobuje pokles krevního tlaku, dehydrataci, bolesti hlavy či svalové křeče. Chlor, jenž je obsažen v soli spolu se sodíkem, je také potřebný pro tvorbu kyseliny chlorovodíkové v žaludku, která zajišťuje mnoho funkcí včetně trávení živin.
Ovšem, jak už všichni dobře víme, všeho moc škodí a u sodíku to vzhledem k jeho opravdu vysokému příjmu platí dvojnásob! V současnosti nám tak opravdu hrozí větší rizika z nadměrného příjmu než z jeho nedostatku.
Hlavním problémem při nadbytku sodíku ve stravě je vysoký krevní tlak, který s sebou přináší větší riziko onemocnění srdce a cév. Velký příjem sodíku dále způsobuje zadržování vody v těle a tvorbu otoků a také může poškozovat ledviny.
Pro ženy je také důležité vědět, že nadbytek sodíku urychluje u žen po menopauze osteoporózu (řídnutí kostí) tím, že zvyšuje vylučování vápníku (potřebného pro kosti) močí z těla.
Dalším základním stavebním kamenem je pohyb, zde vám velice rády poradí naše trenérky🙂