Dalším makroelementem, tedy minerální látkou, které potřebujeme denně více než 100 mg, je draslík. Jak jsme si již řekli u sodíku, draslík a sodík v lidském těle mají zvláštní úlohu a velmi spolu souvisí.
K čemu nám draslík slouží?
Na rozdíl od sodíku, je však draslík nitrobuněčný kationt a nachází se tedy uvnitř buněk. S nadsázkou se dá říct, že sodík je jakýmsi protikladem draslíku. Společně se sodíkem však draslík slouží k udržování acidobazické rovnováhy, osmotického tlaku a také na vedení elektrického vzruchu naší nervovou soustavou.
Vzhledem k tomu, že většina draslíku je uložena ve svalech, je draslík velice důležitý pro činnost svalů a zejména pro aktivitu srdce. Draslík také přispívá ke snižování krevního tlaku tím, že působí na rozšiřování cév. Pozitivně působí draslík i na snížení stresu, únavy a podrážděnosti.
V neposlední řadě je draslík potřebný pro funkci některých enzymů a metabolismus sacharidů a bílkovin.
Udržujte sodík a draslík v rovnováze
Hladiny sodíku a draslíku v našem těle se vzájemně ovlivňují. Poměr příjmu těchto dvou minerálních látek by proto měl být ideálně cca 1:2 ve prospěch draslíku, jelikož při nedostatku draslíku se v našem těle sodík hromadí, což je pro organismu zátěž. Za optimální dávku draslíku se tak považuje i 4000 mg denně.
Bohužel i přesto, že má draslík zastoupení ve velkém množství potravin, denní příjem sodíku bývá vyšší.
Což takhle dát si banán!
Mezi potraviny, kterými si můžeme zajistit příjem draslíku patří především potraviny rostlinného původu. Jedná se například o brambory, obiloviny (hlavně celozrnné), luštěniny, houby, ořechy, listovou (špenát) ale i ostatní zeleninu (rajčata, brokolice, květák). Co se týče ovoce, jsou skvělým zdrojem banány, citrusové plody nebo sušené meruňky. Pokud se zaměříme na živočišné zdroje draslíku, je dobré zmínit játra, maso a mléčné výrobky (kromě sýrů).
Nedostatek i nadbytek ohrožuje naše srdce
I když je draslík zastoupen v mnohých potravinách, předávkování ním běžnou stravou u zdravých lidí je velmi nepravděpodobné. Může k němu dojít spíše jen při nesprávném užívání doplňků stravy nebo při selhání ledvin.
Toxické působení příliš velkého množství draslíku se projevuje zmateností, halucinacemi a svalovou únavou. Dále může při předávkování draslíkem docházet k nepravidelné činnosti srdce až k srdečnímu selhání.
Při dlouhodobě nízkém příjmu draslíku se vyskytuje (podobně jako při jeho nadbytku) slabost kosterního svalstva, srdeční arytmie (nepravidelná srdeční činnost), až selhávání srdečního svalu.
Stejně jako předávkování draslíkem, vyskytuje se i jeho nedostatek ojediněle. Zdravý člověk, který se stravuje vyváženě by tak neměl mít s nedostatečnou dávkou draslíku problém. Ovšem průjmy a zvracení mohou způsobit nadměrné ztráty draslíku, a tedy i jeho deficit.
Ten může také nastat u chronických alkoholiků nebo u nevhodně nastavených striktních diet. Nedostatek se pak může projevit nevolností, zvracením, celkovou únavou či apatií.
Potřebujete vědět více o stravě a cvičení, navštivte Aurafit.cz